Damian. Co o něm říct? Je to frajer, tedy alespoň většina děvčat si to myslí. Jen Elenu tyto jeho „kvality“ poněkud míjejí, protože ji ten chlap ale opravdu hodně štve. Koho by neštvalo, že na něj matka nasadila takovou prudu? Učitel tance, etikety a bohové vědí čeho všeho ještě, poučuje, hlídá a provokuje. Je jen otázka času, kdy překročí hranici únosnosti, Eleně takzvaně blafnou saze a podpálí mu ten jeho kostnatý zadek. Pokud ovšem dřív nezakročí Michael, protože to poslední, co potřebuje, je nějaký floutek, který se motá kolem dospívající Eleny.
Nádvoří bylo plné lidí, koní a psů. Elena všechen ten shon spokojeně pozorovala. Když stála mezi lovci, bylo to jiné, než když se jako malá dívala z okna a nemohla se zúčastnit. Filip ji vesele dloubl do žeber.
„Jsem zvědav, kolik toho ulovíš, prcku.“
„Záleží, jak moc se mi vy floutkové budete plést pod nohy. Neporazila jsem tě náhodou při Arkasu v lukostřelbě?“
„Jistě, ale tyhle terče se hýbou,“ mrkl na ni.
„Vsadíme se, bratříčku?“ zasmála se. Filip se zazubil.
„Hlavně dejte pozor, na co střílíte, nerad bych přišel k úrazu,“ vložil se do hovoru Damian. Michael stojící opodál otočil oči v sloup.
„Obávám se, že trefit vás, nikdo by mi nevěřil, že to byla nehoda. A vzhledem k tomu, že na ozdobu jste s námi vy, mohu se já plně věnovat lovu,“ opáčila. Damian nestihl odpovědět. Na nádvoří se objevil král a zazněl povel do sedel. Elena se jediným plynulým pohybem vyšvihla do sedla. Michael by býval ocenil, kdyby alespoň občas použila třmen.